Lexikon zdraví

 Poporodní psychóza bývá někdy nazývána také jako laktační psychóza a souvisí s duševní poruchou po porodu. Psychologickým změnám po porodu byla v historii gynekologie věnována značná pozornost. Počátky tohoto výzkumu sahají v podstatě až do období antiky, kdy se jimi zabývali Hippokratés i Galén.

Poporodními duševními poruchami většinou trpívají ženy, které již před tím měli nějaké duševní potíže, nicméně může se to týkat i žen psychicky zcela zdravých.

Obvyklé příčiny poporodní psychózy

Období těhotenství a po porodu je pro ženy obdobím radikálních změn a to nejen tělesných, ale hlavně mentálních. Z tohoto důvodu jde z psychologického hlediska o období pro ženu velmi náročné. Svou roli zde sehrává nejen samotný zážitek porodu, ale působí zde i další důležité faktory, jako jsou například rodinné vztahy, vztahy s partnerem, finanční situace, kariéra apod. Po porodu dochází v ženském těle k dramatickým hormonálním změnám. Tyto hormonální změny způsobují změny psychické, shrnují se společně pod názvem laktační psychóza a úzce souvisejí také s kojením.

Obvyklé příznaky porodní psychózy

Z hlediska závažnosti a intenzity těchto stavů lze poporodní psychózu kategorizovat do několika stádií. Prvním z nich je takzvané poporodní blues, které se projevuje nadměrnou přecitlivělostí matky a stavy úzkosti, osamělosti, plačtivosti. Nikdy však netrvá příliš dlouho a zpravidla po čtrnácti dnech odezní. Dalším, o mnoho nebezpečnějším stupněm, jsou poporodní deprese, při nichž může matka trpět i sebevražednými tendencemi a v takovém případě je už nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Možnosti léčby porodní psychózy

K léčbě psychózy se používají většinou hormonální léky a antidepresiva.

Rizika a komplikace porodní psychózy

Nejvážnější je poporodní psychóza, při níž dochází k extrémním výkyvům nálad, změně vnímání času, poruchám spánku atd. Matka nejenže ztrácí kontakt s realitou, ale přestává být i schopna pečovat o dítě.