Lexikon zdraví

 Reproduktivní medicína v praxi

Reproduktivní medicína má své příznivce, ale i své odpůrce. Podle těch, kteří umělému oplodnění nefandí, se jedná o zákroky proti přírodě. Jistým způsobem je na tom i část pravdy, každopádně medicína jde kupředu, a tak může dovolit i to, co ještě před pár lety nebylo možné. To, že se nedaří párům počnout běžnou cestou, je z mnoha důvodů. Mimo stres je důvodem i vyšší průměrný věk prvorodiček. Je běžné, že lidé nejprve budují kariéru a domov a poté uvažují o dítěti. Což je zodpovědné, ale může vést k problémům s početím. Nicméně problémy mohou mít lidé i v mladším věku, nelze tedy označovat reprodukční medicínu za prostředek k plození dětí starších osob.

Rizika umělého oplodnění

Jako snad každý zákrok do těla, je i umělé oplodnění spojeno s možnými riziky. Jedním z těch rizik je mimoděložní těhotenství. Riziko je vyšší, pokud se jedná o ženy s poškozenými vejcovody. Mimoděložní těhotenství má řadu dalších rizik a obecně ohrožuje ženu na životě. Dalším rizikem se kterým je bohužel potřeba počítat je samovolný potrat. Embrya jsou sledována, nicméně i tak je nutno s tímto rizikem počítat. Často se také stává, že po umělém oplodnění dojde k vícečetnému těhotenství. Aby se zvýšila úspěšnost zákroku, zavádí se více embryí, což jasně může vést k vícečetným těhotenstvím. V současné době se však klade důraz na přísné sledování embryí a aplikování jednoho, maximálně dvou.