Lexikon zdraví

 Koronarografie je typ vyšetření, které je schopno ukázat stav věnčitých tepen. Díky tomuto vyšetření je možné přesně diagnostikovat to, jak momentálně věnčité tepny vypadají. Díky kontrastní látce a rentgenovému záření lze přesně vidět, jak na tom věnčité tepny z hlediska svého stavu jsou.

Jedná se o invazivní vyšetření koronárních cév, které zásobují krví oblast srdečního svalu. Zúžení těchto cév může vést k tomu, že konkrétní pacient může dostat infarkt srdečního svalu, který může vést k úmrtí pacienta.

Důvody ke koronarografii

Nejčastěji se chodí na toto vyšetření na základě doporučení kardiologa. Ten na základě svého vyšetření doporučí kontrastní vyšetření věnčitých tepen. Výsledky tohoto vyšetření pak budou podkladem pro další postup. Pokud bude existovat i menší podezření na zúžení cév, je zapotřebí toto zúžení eliminovat.

Příprava na koronarografii

Jedná se o operační výkon, takže je zapotřebí podrobné předoperační vyšetření. Před koronarografií je také nutné stanovit čas výkonu a místo, kde bude toto vyšetření probíhat. Před koronarografií je nezbytné přijít na vyšetření nalačno. Zakázáno je i koření před operačním výkonem.

Průběh koronarografie

Vyšetření se provádí ve speciálním operačním sále. Je prováděno v poloze vleže, kdy je nejprve do těla pacienta zaváděn katetr. Nejprve dochází k vpichu v oblasti třísla a následně je katetr zaváděn. V průběhu vyšetření je pacient napojen na EKG a také má oblast třísel znecitlivělou. Postupem katetru do těla dochází k zavedení kontrastní látky do oblasti věnčitých tepen. Na obrazovce se pak lékaři zobrazuje stav tepen. Vše se děje za pomocí rentgenového paprsku. Po vyšetření je nezbytné ležet na lůžku zhruba 6 až 8 hodin. Bez klidového režimu se toto vyšetření neobejde.

Rizika a komplikace u koronarografie

Při nedodržení základních pravidel po tomto zákroku může dojít k masivnějšímu krvácení. Mohou také následovat stavy, při nichž může pacient omdlet. Celkově ale vyšetření nezanechává na zdravotním stavu pacienta žádné následky.