Lexikon zdraví

 Nízký krevní tlak se lékařskou terminologií označuje jako hypotenze a nejedná se v podstatě o žádnou chorobu. Bývá spíš důsledkem nějakého jiného problému.

O nízkém krevním tlaku mluvíme tehdy, pokud hodnota naměřeného systolického tlaku klesne pod sto torrů. Proudění krve v těle ovlivňují srdeční impulzy.

Obvyklé příčiny nízkého tlaku

Ze srdce proudí krev cévami ke koncovým tkáním a orgánům. Krevní tlak je síla, která při tomto proudění působí na stěny cév. Rozlišujeme dva druhy krevního tlaku. Jednomu se říká systolický, druhému diastolický. Systola je srdeční fáze, při níž dochází ke stažení srdečního svalu a vypuštění krve do oběhu. Naproti tomu diastola je zase fáze, při níž se srdce uvolní a krev se naopak načerpává dovnitř. Hodnota naměřeného krevního tlaku je poté výslednicí pružnosti cév a srdečního výkonu.

Obvyklé příznaky nízkého tlaku

Největším nebezpečím nízkého tlaku je to, že krev není schopna dostatečně zásobovat všechny tělesné orgány. Nízký tlak působí proti gravitaci a krev se tak ve většině případů nedostane až do mozku. Nejčastějším příznakem hypotenze je tak nedostatečné prokrvování mozku. Jestliže mozek není dostatečně prokrven a prokysličen, dochází k únavě, ospalosti, bolestem hlavy. Nedostatečné prokrvování se může týkat také dolních končetin. Závažnější případy hypotenze jsou takové, při nichž pacient upadá do mdlob, má závratě, mžitky před očima a rosí se studeným potem. Velmi silná hypotenze může mít za následek až úpadek do bezvědomí.

Možnosti léčby hypotenze

U léčby nízkého krevního tlaku je nejdůležitější identifikovat příčinu, proč k hypotenzi dochází. Léčba se pak zaměřuje na odstranění té příčiny. Tyto příčiny mohou být různé.

Rizika a komplikace při nízkém tlaku

Nejčastěji dochází ke komplikacím se srdečním tlakem v kombinaci s jinou chorobou. Nejvíce ohroženou skupinou jsou proto například diabetici. Ale i další pacienti, kteří mají problémy například se štítnou žlázou, Parkinsonovou chorobou atd., mohou mít s krevním tlakem značné potíže.