Lexikon zdraví

 Proleženiny se odborně nazývají dekubity a jedná se o velké bolestivé otlaky způsobené ležením dlouhou dobu na jedné části těla.

Tato poranění se týkají zejména dlouhodobě ležících pacientů, lidí dlouhodobě připoutaných na lůžko, kteří nejsou schopni se sami pohnout nebo otočit. Rány vznikají většinou v místech s tenkou tukovou a svalovou vrstvou a jsou způsobeny tlakem na kůži.

Obvyklé příčiny proleženin

Dekubity jsou tedy evidentně spojeny s dlouhodobým tlakem na konkrétní místo lidského těla. Tento tlak způsobuje kontrakci svalových tkání, které se pak nedostatečně prokrvují a okysličují. V důsledku toho dochází k odumírání tkáně, čemuž se odborně říká nekróza. Nejčastějšími místy, na nichž se proleženiny vyskytují, bývají ty části těla s tenkou tukovou a svalovou vrstvou, jako jsou například oblasti kyčelních kloubů, kostrče, lopatek apod. Zde pak také nejčastěji dochází k výskytu infekcí.

Obvyklé příznaky proleženin

Proleženiny jsou pro současné lékařství závažným problémem z toho důvodu, že jejich léčba je obtížná a hlavně bývají častou příčinou infekčních onemocnění. Infekce totiž může do těla proniknout právě v místech bolavých otlaků. Je proto důležité, aby se zdravotnický personál o ležící pacienty důkladně staral a pravidelně měnil jejich polohu, pokud nejsou schopni se posunout sami. Důležitá je také správná hygiena a pravidelná výměna ložního prádla.

Možnosti léčby proleženin

Proleženiny jsou nesmírně svízelné právě z toho důvodu, že jejich léčba je obtížná a časově náročná. Pro důkladnou léčbu je hlavně nutné zajistit vlhké prostředí v poraněné oblasti, čímž se zabrání infekci. Rány se musí dezinfikovat a dále se používají různé polštárky, hygienické prostředky apod.. Komplikované případy se musejí řešit chirurgicky.

Rizika a komplikace

Pacient s proleženinami pro zdravotnický personál znamená zvýšenou zátěž. Prevence proleženin je nicméně nesmírně důležitá, neboť pacienti, u nichž se dekubity vyskytnou, mají pětkrát vyšší úmrtnost.