Lexikon zdraví

 Poruch zdraví, kterými trpí lidé po celém světě, je obrovské množství a vyléčit je komplexně bude poměrně složité. K těmto poruchám mnohdy vede fakt, že dochází k porušení vysoce specializovaných buněk. Tyto buňky až do doby nedávné nebylo možné v těle možné alternovat, a tak lidé s různými onemocněními umírali.

Dnes se objevuje skvělý nástroj, který je schopný s různými problémy velmi rychle zatočit. Jedná se o takzvané kmenové buňky. Samotný název kmenové znamená především to, že tento typ buněk umí vdechnout život i ostatním buňkám, pro které jsou právě kmenovými.

Výzkum kmenových bundě má svou historii

Výzkum kmenových buněk není ničím novým a vědci se mu věnují již celou řadu let. S výzkumem kmenových buněk začal anglický biolog John Gurdon. Právě jej zajímalo, jestli se kmenové buňky mohou v maximální možné míře podílet na regeneraci všech možných buněk v lidském těle. John Gurdon se o své experimenty pokoušel na žabích buňkách. Dokázal izolovat jádro žabí buňky a následně se snažil vnést do buňky zcela novou informaci pocházející z jiné kmenové buňky.

Zázrak z Japonska

Za zmínku stojí určitě i další způsob výzkumu kmenových buněk, jehož autorem byl japonský vědec Šinja Jamanaka. Tento biolog našel další způsob, jak je možné speciální buňky dostat zpět do embryonálního stádia. V buňkách zárodečného charakteru dokázal tento biolog specifikovat pouze čtyři základní geny. Nejprve v roce 2004 samozřejmě neměl k dispozici lidské buňky. O dva roky později ale vše vyzkoušel znovu. V roce 2012 dokonce dostal spolu se zmiňovaným Gordonem Nobelovu cenu.

Umělé navození stresu buňkám

Hodně zajímavý je mimo jiné i objev bioložky Haruko Obokatové. Ta se snažila o to, aby při výzkumu byly změněny podmínky kultivování konkrétních buněk. Na základě této změny došlo k navození stresu. Buňky se tak měnily a měla být dokázána jejich univerzálnost, díky které by byly aplikovatelné při léčbě nemocí.