Lexikon zdraví

 Věda je velmi těžká disciplína, je to určitě velmi složitá a náročná práce, na výzkumu se pracuje mnohdy roky a roky a ne vždy je úspěch zaručen. Česká věda se tento rok může pochlubit dalším vědeckým úspěchem. Zajistil ho České republice mladý vědec, Michal Zimmermann. Ten zjistil, že určitý genetický faktor, který doposud není vůbec známý, rozhoduje ozpůsobu opravy poškozené DNA. Tento objev může být v budoucnu nápomocen zejména v medicíně, kdy může pomáhat při léčbě dědičných nádorů prsu a vaječníků.

Michal Zimmermann působí ve Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity v Brně. Svůj objev však uskutečnil v americké Rockefellerově univerzitě, při svém doktornadském studiu.

Výzkum sledoval, jak se chovají nádorové buňky u dědičné rakoviny prsu a vaječníku při léčbě chemoterapeutiky. Léky, které se podávají při léčbě rakoviny, u nádorových buněk cíleně vyvolávají poškození DNA. Toto poškození DNA je takzvaným dvouřetězcovým zlomem. Při léčbě se přerušují oba řetězce šroubovice DNA.

Buňky u dědičných nádorů prsou často obsahují genové mutace. Tyto mutace neumožňují správnou opravu zlomů. Proto se nádorové buňky po působení chemoterapie ničí a nádor ustupuje. Stává se však, že buňky nádoru si najdou cestu, jak zlomy můžou opravit. Nádor tak znovu útočí a získá rezistenci k léčbě. Právě gen Rif1, který Michal Zimmermann objevil, rozhoduje o typu opravy DNA a tím uvolňuje úspěšnost léčby.

Výzkum zatím popisují, jako ryze základní. Spíše se to zaměřovalo celé na popsání mechanismu, regulace oprav dvouřetězcových zlomů. U výzkumu zatím nepracovali s buňkami nádoru, ale s geneticky upravenými myšími buněčnými liniemi.

Český objev genu Rif1 otevírá nové možnosti. A to zejména pro klinický výzkum rakovinových onemocnění prsu a vaječníku. Jsou zde také vyšší šance pro optimální prognózu a také lépe cílenou a individuální léčbu. Z výsledků, které mají zatím vědci k dispozici, vyplývá, že lékaři mohou v budoucnu využít při volbě efektivní terapie. Tuto hypotézu nyní budou testovat na myších. Později by mělo dojít také k testování na lidech, kteří trpí onkologickými onemocněními.